Rezervace

Kam na výlet

Kam na výlet

Arnoltice se nachází 9 km od Děčína a 6 km od Hřenska, resp. státní hranice s Německem. Nejlépe se k nám dopravíte vlastním autem. Do Arnoltic se dostanete také autobusem č. 432 (směr Labská Stráň) z Děčína, který jezdí každý den v intervalech 1-2 hodiny. Cesta trvá přibližně 25 minut. V turistické sezóně v Arnolticích staví i autobusová linka č. 435 mezi Českou Kamenicí a Schmilkou, SRN, která Vás dopraví do Hřenska za 15 minut. Samozřejmě se k nám dostanete i na kole (je to hodně do kopce) a krásnou procházkou z Děčína podél kaňonu Labe (cca 15 km).

Arnoltice se nachází v samém srdci Českého Švýcarska a Labských pískovců, tato oblast je navíc propojená se Saským Švýcarskem, Českým středohořím a Lužickými horami. Proto jsou ideálním východiskem pro nespočet pěších nebo cyklistických výletů. Zde jsou některé výlety, které byste neměli určitě vynechat:

Suchou Kamenicí na vyhlídku Belveder

Více
fully-responsive

Hřensko: Soutěsky a Pravčická brána

Více
fully-responsive
fully-responsive
fully-responsive

Z Růžové na Dolský mlýn a zpět

Více
fully-responsive

Jetřichovice a Mariina skála

Více
fully-responsive

Děčínský Sněžník a Tiské stěny

Více
fully-responsive

Panská skála

Více
fully-responsive
fully-responsive
fully-responsive

Kleine Bastei

Více
fully-responsive

Bad Schandau, Schrammsteine, venkovní výtah, historická tramvaj údolím řeky Křinice

Více
fully-responsive
fully-responsive

Stolové hory v Saském Švýcarsku

Více
fully-responsive

Růžovský vrch

Více
fully-responsive
Suchou Kamenicí na vyhlídku Belveder

Suchou Kamenicí na vyhlídku Belveder

Jedná se o krásný pěší výlet kaňonem Suché Kamenice mimo davy turistů. Z Arnoltic se vydejte po modré turistické stezce směr Labská Stráň, po přibližně 15 minutách dojdete na dno kaňonu, které je obklopeno příkrými pískovcovými stěnami. V půlce kaňonu modrá turistická značka končí, dále pokračujte po červené turistické značce do Labské Stráně a odsud na Belveder, pískovcovou terasu na hraně labského kaňonu, cca 200 m nad řekou Labe. Na Belvederu najdete také restauraci, kde se můžete občerstvit. Dále můžete sejít dolů k Labi po zelené turistické stezce nebo po schodech vedoucích přímo od Belvederu a poté se opět napojit na zelenou trasu, která Vás dovede na konec Suché Kamenice u Labe. Zde, vedle mostu, tryská „červený“ pramen, který určitě stojí za zhlédnutí. Vydejte se po červené značce spodní částí Suché Kamenice zpět do Arnoltic. Cestou si všímejte starodávných nápisů nebo různých útvarů vytesaných do pískovce. Celková délka je asi 10 km. S malými dětmi se můžete vydat zpět z Labské Stráně autobusem (cca 3 minuty).

Hřensko: Soutěsky a Pravčická brána

Hřensko: Soutěsky a Pravčická brána

Pravčická brána a Edmundova a Divoká soutěska jsou zřejmě nejnavštěvovanějšími místy v Českém Švýcarsku a opravdu jejich návštěva stojí za to. Vydejte se autem do Hřenska a zaparkujte na obecním parkovišti u vstupu do Soutěsek (cca 5 km z Arnoltic), v turistické sezóně jezdí z Arnoltice do Hřenska autobus č. 435 (15 min.). Běžte po žluté turistické značce k hrázi Edmundovi soutěsky, odsud můžete pokračovat jen lodičkou, na konci Vaší plavby pokračujte k Divoké soutěsce, mezi oběma soutěskami se nachází bufet s občerstvením, po plavbě Divokou soutěskou pokračujte na Mezní Louku, zde můžeme doporučit restauraci U Fořta, z Mezní Louky se vydejte příjemnou stezkou (červená tur. značka) k Pravčické bráně, po levé straně se Vám budou nabízet otevřené výhledy na České Švýcarsko, po pravé straně budete kopírovat příkrou skalní stěnu, na jejímž vrcholu prochází státní hranice mezi ČR a SRN. Na Pravčické bráně se můžete občerstvit v Sokolím hnízdě, nezapomeňte vylézt na protější vyhlídku, abyste si bránu mohli vyfotit i s okolní krajinou. Poté sejděte dolů do Hřenska. Celková délka cca 15 km.

Z Růžové na Dolský mlýn a zpět

Z Růžové na Dolský mlýn a zpět

Běžte pěšky nebo autem do malebné vesnice Růžová (2 km), odsud se vydejte po naučné stezce Růžová do Kamenické Stráně a dále po žluté až k Dolskému mlýnu, místu na řece Kamenice, kde se natáčela pohádka Pyšná princezna. Mezi Kamenickou Strání a Dolským mlýnem se nezapomeňte zastavit na Kamenické vyhlídce. Zpět se můžete vydat postejné stezce nebo můžete zvolit druhou část NS Růžové, která vede podél úpatí bývalé sopky Růžovského vrchu, známého také jako Růžák nebo Děčínský Fudžisan. Zdatní turisté si na něj mohou vylézt. Zpět v Růžové doporučujeme navštívit Mýdlárnu Rubens, restauraci U Kostela nebo 21, místní krásný kostel nebo se kochat výhledem na německé stolové hory z Pastevního vrchu, kterému místní neřeknou jinak, než Hutberg. Celková délka cca 15 km. Na Dolský mlýn se můžete dostat také snadněji přímo z Jetřichovic (cca 4 km tam i zpět).

Jetřichovice a Mariina skála

Jetřichovice a Mariina skála

Zajeďte autem do Jetřichovic (cca 15 km), zaparkujte v centru obce a vydejte se po naučné stezce Jetřichovické stěny. Cestou se po vytesaných schodech a žebřících dostanete na nejúžasnější vyhlídky Českého Švýcarska (Mariina skála, Vilemínina stěna a Rudolfův kámen). Po návratu do Jetřichovic, zdolejte ještě zříceninu hradu Falkenštejna. Celková délka cca 4-5 km.

Děčínský Sněžník a Tiské stěny

Děčínský Sněžník a Tiské stěny

Děčínský Sněžník je nejvyšší horou Česko-saského Švýcarska (723 m) a je zároveň největším stolovou horou ve střední Evropě. Je to místo, kde byl na území ČR zachycen první televizní signál. Z vrcholu hory se nabízí z jedné strany úchvatný výhled na České Středohoří a město Děčín, z druhé strany na Saské Švýcarsko a jeho stolové hory, dokonce jsou vidět i Drážďany. Na Sněžník se dostanete z Děčína (7 km) nebo z obce Sněžník (cca 1,5 km). Tiské stěny jsou jedno z našich nejkrásnějších skalních měst, jsou přibližně 4 km od Sněžníku. Je to místo, kde se natáčel film Kronika Narnie.

Panská skála

Panská skála

Národní přírodní památka (NPP) − tzv. kamenné varhany, nachází se u obce Prácheň poblíž Kamenického Šenova. Tento geologický útvar je tvořen čedičovými sloupci (tvaru pěti- či šestiúhelníku), z většiny vertikálně orientovanými. V 19. a 20. století zde byl lom na získávání sloupkového čediče. Po zastavení důlní činnosti vzniklo zaplněním vytěžené prohlubně srážkovou vodou malé jezírko, které je součástí NPP. Od roku 1895 je Panská skála chráněna jako přírodní geologický útvar a je nejstarší geologickou rezervací v České republice. Je dostupná pěšky i na kole.

Kleine Bastei

Kleine Bastei

Kleine Bastei je vyhlídka, která je mezi turisty známá mnohem méně, než její větší jmenovkyně nad saskou obcí Kurort Rathen. Přesto stojí její návštěva rozhodně za to. Dostanete se na ní prudkým výstupem z hraniční obce Schmilka, cca 7 km z Arnoltic. Zaparkujte ve Schmilce (v létě můžete přijet i turistickým autobusem č. 435) a vydejte se na prudce nahoru po zelené značce cca 1 km. Z vyhlídky se Vám naskytne úžasný výhled na labský kaňon a stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone.

Bad Schandau, Schrammsteine, venkovní výtah, historická tramvaj údolím řeky Křinice

Bad Schandau, Schrammsteine, venkovní výtah, historická tramvaj údolím řeky Křinice

Bad Schandau je malebné saské lázeňské městečko, nacházející se 14 km jízdy autem z Arnoltic. Mnoho turistů sem jezdí kvůli návštěvě aquacentra Toskana Therme, ale Bad Schandau je i centrem národního parku Saské Švýcarska. Ve špatném počasí doporučujeme navštívit návštěvnické centrum národního parku, které má zajímavou expozici v němčině i češtině. Za lepšího počasí je Bad Schandau skvělým východiskem pro návštěvu skalního masivu Schrammsteine. Můžete se také svézt přes 100 let starým venkovním výtahem na hranu labského kaňonu a podívat se ve výběhu na dva rysy, dále pak můžete pokračovat do malebné obce Ostrau. Asi největším lákadlem je cesta historickou tramvají malebným údolím říčky Křinice. Začátek tramvaje je v centru Bad Schandau, po 30 minutách dorazíte do konečné stanice Lichtenhainer Wasserfall, po pokochání se vodopádem, doporučujeme vyrazit na skalní útvar Kuhstall a poté se vrátit zpět tramvají do Bad Schandau.

Stolové hory v Saském Švýcarsku

Stolové hory v Saském Švýcarsku

Téměř všechny stolové hory Česko-saského Švýcarska se nacházejí v Sasku, až na jednu, tou je Děčínský Sněžník, zároveň ta největší. Ovšem všechny ostatní německé stolové hory se té české minimálně vyrovnají. Každá z nich je minimálně na půldenní výlet. Jsou to Königstein (s pevností), Lilienstein (symbol NP), Papstein, Gohrisch, Pfaffenstein, Zschirnstein, Kaiserkrone nebo Zirkelstein.

Růžovský vrch

Růžovský vrch

Růžovský vrch či Růžák, zvaný také Děčínská Fudžijama, je výrazný čedičový masiv a národní přírodní rezervace nacházející se 2,5 km jihovýchodně od obce Růžová v okrese Děčín. Těleso vrcholu vzniklo jako následek vulkanismu v období třetihor a tvoří výraznou krajinnou dominantu. Růžovský vrch je výrazný čedičový vrchol kuželovitého tvaru, který se nachází v katastrálních územích obcí Růžová a Srbská Kamenice v okrese Děčín. Svým výrazným tvarem a především převýšením až o 300 m oproti okolnímu terénu tvoří nepřehlédnutelnou krajinnou dominantu oblasti. S výškou 619 m n. m. je Růžák nejvyšším vrcholem Národního parku České Švýcarsko a v oblasti Českosaského Švýcarska je druhou nejvyšší horou po Děčínském Sněžníku.

Zavřít